Katbat
Bata en kathian - řeč všech - běžná řeč - jazyk Západu
Již dlouho slibuji zveřejnění slovníku katbatu, na kterém pracuji průběžně již asi osm let a který má dnes více jak 400 termínů. Odkládal jsem to dlouho ze dvou důvodů. Jedním z nich byla moje lenivost a druhým nechuť odhalit příliš brzo skutečné pozadí ságy, které zveřejněním tohoto slovníku bude pro skutečné znalce fantasy výrazně jednodušší.
Ale zpět ke katbatu. Správně by se tomuto jazyku mělo říkat bata en kathian – řeč všech, v textu někdy používám termín běžná řeč. Pojmenování bata en kathian se však nepoužívalo, protože; se pro ně vžil zkrácený název katbat, který měl, jak jsem uvedl v jiném příspěvku celkem tři dialekty: jižní – azrabat - pomořanština, západní – hôrbat – stará řeč, severní – allbat – jezerština. Více to rozvádět nebudu, protože vše je podrobně popsáno v Pojednání o jazycích Enqaindoru. V tomto příspěvku bych se chtěl věnovat tomu, jak tento jazyk vlastně vznikl. Katbat má dva odlišné kořeny. Oba původní a oba velmi staré. Vysvětlování nás tedy zavede do hluboké minulosti, o které ještě v žádném příspěvku nepadla zmínka, snad s výjimkou několika poznámek v textu samotné ságy.
První kořenem katbatu byl původní jazyk elfů – sindarin. Vliv jazyka elfů na katbat nebyl zdaleka tak silný jako v případě dôrbatu – královské řeči, protože v tomto případě se jednalo o archaickou verzi elfského jazyka. Čtenáři, kteří si přečetli příspěvky věnované Lavenově kronice jistě postřehli, že se v ní hovoří o tzv. Bědných rocích. Příspěvek věnovaný této kataklyzmatické katastrofě, která se udála v letech 289 – 292 e.d. je již zveřejněný. Právě v průběhu Bědných roků a těsně po nich odešli z Nîlparu a Bukoviny elfové, kteří tam do té doby v poměrně početné populaci žili. Jen taková zajímavost. V sindarin se řekne buk – neldor. Čtenáři jistě postřehli, že pro elfy používám termín neldrian, což bychom mohli přeložit jako Bukované nebo lidé z Bukoviny. Je přirozené, že po odchodu elfů vliv jejich jazyka na utváření katbatu přestal působit.
Druhým a výrazně silnějším kořenem katbatu byla tzv. řeč mořských králů - adunaic pocházející z jihu z oblastí kolem osttarského zálivu. Tato řeč byla na rozdíl od libozvučné a melodické elfštiny, tvrdá a úsečná a charakteristické pro její užívání byly tzv. „stříšky“ (odborně cirkumflex) označující přízvuk nad samohláskami (v podstatě plnily podobnou funkci jako naše čárky). Jazyk mořských králů pocházel ze zmizelého ostrova Dairany, odkud jej jeho obyvatelé přinesli na pevninu. Jak tyto dva kořeny působily na slovní zásobu katbatu ukáži na několika příkladech.
Dôr. Čtenáři jistě postřehli, že jména panovníků Enqaindoru, vždy obsahovaly spojení -dôr a to buď ve formě přípony nebo před samotným jménem (Bregedôr, Maledôr, Dôr Gowenzir nebo například v oslovení rhinardôr). Slůvko dôr se tak stalo synonymem pro slova král nebo královský. Tento zvyk pocházel z dávné minulosti, kdy byl elfský vliv mimořádně silný a panovníci v těch dávných časech používali předponu/příponu Tar nebo pouze Ar (na severozápadě). Naopak jih byl celý jeden věk pod vlivem Krále lidi – Khâr anâ , jak jej místní nazývali. Z části jeho jména vzniklo slovo khâr – král. Khârové = králové se nazývala i vládnoucí dynastie Gîvy, Stejné slovo však bylo obsaženo i v titulech rodu Nardinů, sídlících v Merélosu, Hyrndaloru a Osttaru, kteří vládli Hardazinu (darkhâr = velkokrál, azrakhâr = mořský král). Khâr časem zlidovělo v povodí Dardúnu se z něj stalo khôr = vládce (Rômenkhôr, Daurkhôr), které však mělo v Yorrânových časech spíše hanlivý nádech. Vzájemným propojením slov khôr a tar pak v časech Obnoveného království vznikl titul enqaindorských panovníků Dôr.
Názvy měst. Dôr je obsaženo i v pojmenování hlavního města. Dôrminar = Králova věž. To opět vzniklo spojením dvou slov Dôr a minar (které pochází z čistě elfského libozvučného minas, jež pod vlivem jihu, přijalo „hrubší“ formu minar). Hlavnímu městu se začalo říkat Dôrminar za vlády regentů krátce po Bědných rocích, kdy se mocenská centra království dočasně přenesla do sídelních měst jednotlivých regentů.
Podobně vznikl název Osttar, který byl založen za krále Dôr Azgarinzila. Přestože ležel na jihu pochází jeho jméno čistě z elfského jazyka. V sindarin znamená ost = pevnost a tar = král. Výsledkem je tedy Ost-tar = Pevnost krále. Důvodem pro volbu takového názvu je, že Azgarinzil (Erethrion I.) miloval sever, odkud pocházela jeho manželka Tinglorien a kde dosud přežívala početná populace elfů. Navíc byl v mládí vychován učiteli, kteří ještě pamatovali slavnou dobu jeho otce a děda, kteří se hlásili k elfskému odkazu. Azgarinzil pojmenoval po své milované manželce i hlavní jméno severu Tinglaros. To lze opět rozložit jako Tinglar+os (zkrácená verze slova ost) = Pevnost Tinglorien.
Dalším přiklad by mohlo být pojmenování mýtické potopené země, která je v příběhu opakovaně zmiňována. V Yorrânových časech ji lidé nazývali zjednodušeně Dairana. Tento název byl zlidovělý a správné znění se zachovalo v hôrbatu jako Dairanaré. Opět lze rozdělit na Dair + anar = Země daru. Na jihu ji někdy nazývali i Yôzayân, což znamenalo to samé. Opět si dovolím jedno maličké odbočení a to k názvu posvátné gîvské knihy Yô-khâr-ana Dar krále lidí. Yô zde označuje dar, khâr = král, ana = lid.
Posledním příkladem, který v tomto úvodu zmíním, jsou slova Dôr a dor, která by mohla některé čtenáře zmást. Dor je slovo označující království, psáno s malým d a bez přízvuku. Objasním na názvu království – Enqaindor. Opět lze rozložit na enqainé = obnovený + dor = království. Výsledkem je tedy název Obnovené království. Někdy se však v textu může objevit i jméno Engaindôr jako občas používaný titul prvního krále. Enqaindôr v tomto případě znamená Král obnovitel, či Král, jenž obnovuje.
Pro čtenáře, které to zaujalo a mají zájem o hledání skrytých souvislostí a významů, budu postupně zveřejňovat slovníky pro jednotlivá písmena abecedy. Bude se jednat o pdf.soubory, které je možné otevřít po kliknutí na patřičný link.
