Vše, co bylo na jih za Gawridurnem, nebo v azrabatu Pustinnou řekou, se nazývalo Hardazin, Jižní království. V časech velkých králů před Bědnými roky to bývala čtvrtá provincie Jihu se sídlem v Harlondu, městě, které spolu s rozsáhlým územím zmizelo pod mořskou hladinou za časů Velké vody. Tím vznikl rozlehlý záliv s množstvím ostrovů nazývaný Hanwazin, Ztracená země, nebezpečné moře plné mělčin a útesů.

Jižní království bylo nadáno množstvím zvláštních výsad a bylo údělným panství druhorozeného králova syna a to až do časů Elshirových, který se pokusil sesadit svého nevlastního bratra Dôr Gedira. Za vlády krále Azgarinzila, byl založen Osttar, který se poté stal hlavním městem Hardazinu. Osttar sám potom střídavě přecházel z rukou dôrminarských panovníků do rukou vládců ze Sîwaru nebo Gîvy, až jej na počátku vlády Maledôra ovládli vládcové maličkého vévodství z Ghiry, potomci výše zmíněného Elshira Krutého a během dvou generací vytvořili říši sahající od Tiry po Arî. Severně od Osttaru ležel Hyrndalor, Velký jižní přístav, založený za vlády krále Dôr Gowenzira, který dobrovolně přenechal Osttar síwarským králům a nově založený Hyrndalor se měl stát novým královským opěrným bodem v Hardazinu. Tuto roli však plnil jen do konce Gowenzirovy vlády.

Východní hranice Hardazinu tvořila mohutná řeka Tira, na jejímž dolním toku se rozkládal věčný a nesmiřitelný soupeř dôrminarských králů Gîvská říše - Gî nâat. Ačkoliv ležela Gîva na hranicích Velké písečné pouště, bylo to díky Tiře a několika velkým jezerům úrodné a lidnaté území, proslulé tkaním látek a koberců a těžbou zlata. Vyhlášený byl gívský zlatohlav, látka protkaná zlatým vláknem. Na východ od Gîvy pak leželo tzv. Pětiměstí (v dôrbatu Legdarion).  Bylo to velké království v povodí mohutné řeky Shadnah, která končila svou dlouhou pouť ve Velké písečné poušti. O vládu nad tímto království soupeřila soupeřila v průběhu času tři města Khaspir, Chagar a Sîwar, který byl hlavním městem v posledním období svobodné existence Pětiměstí. Proto se taky tomuto historickému období říkalo Sîwarská říše. Ta byla zničena počátkem 6.st. e.d. nájezdy Ghireshů a Sîwar tehdy zaplatil cenu nejvyšší, protože byl vyplněný a vypálený. 

S Pětiměstím měli dôrminarští králové vždy dobré vztahy (několik dcer sîwarských a chagarských vládců se stalo manželkami nejmocnějších dôrminarských rodů, včetně královského a naopak). Pětiměstí bylo proslulé výrobou šperků, vyhlášené byly tîwarské rubíny a gholpirské acháty, které se zpracovávaly v šperkařských dílnách Chagaru v jehož okolí se těžilo stříbro. Sîwar byl známý výrobou zbraní a sîwarská ocel a sîwarské meče byly vyhlášené po celém Pomoří. Khaspir proslul vývozem tak zvaného khaspirského hedvábí. Byly to právě prosby sîwarských panovníků, na jejichž popud se uskutečnilo nešťastné Bregedôrovo jižní tažení.

Na jih od Pětiměstí se pak rozkládal obrovský pustý Daréfar, Velká písečná poušť. Jinak v Dôrminaru se celému tomu nekonečnému, pustému a neznámému území na jih od Tiry a Shadnahu říkalo Elshirovo léno.