Když jsem začal psát tento příspěvek, v duchu mi přišel na mysl refrén z písně J. Lennona „Just like starting over“ a tak jsem si řekl proč ne. Mám za sebou dlouhou přestávku a k ní se váže pocit, že jsem zase na začátku. A ve skutečnosti to tak je, tak proč předstírat něco jiného.

Že k tvůrčí práci patří i různě dlouhé přestávky, aby člověk znovu načerpal chuť psát, jsem věděl. V minulosti však netrvaly déle než několik týdnů.  Jenže když se syndrom vyhoření spojil s pocitem nechuti, a to vše se promíchalo s návalem jiné práce, byla výsledkem krize, která se nakonec protáhla na téměř celý rok 2019. Ale jak se říká, všechno špatné je pro něco dobré a co tě nezlomí, to tě posílí. Protože až na krátké výjimky nešlo moc psát, byl aspoň čas přemýšlet, kam se může můj projekt ubírat dál, jaké jsou možnosti.

 Když vás potká něco podobného, víte většinou velmi dobře, co už nechcete. Zakopaný pes bývá v tom, jak by to „jinak“ mělo vypadat, a hlavně jak se k tomu dostat. V takovém případě je asi nejlepší vrátit se na začátek a začít znovu. Stejně jsem to udělal já.  Přerušil jsem práci na dalším pokračování a vrátil jsem se k prvním dvěma dílům a kompletně je přepracoval. Především z první knihy, která před dlouhými pěti lety vyšla pod názvem Poutník I. toho příliš nezůstalo. Když se totiž podíváte na svoji prvotinu s odstupem pěti let práce, máte pocit, že se tam nic dobrého najít nedá. A tak jsem sedl k počítači a škrtal a škrtal. Místo vyškrtaného textu jsem přidal tři kompletně nové kapitoly, které ležely už několik let v šuplíku. Poutníka II. zásadní obsahové změny nepostihly, zde jsem pracoval především na stylu, ale snad to i tak bude pro dobro věci.

Sága o Yorrânovi zatím skončila pátým pokračováním a z mého pohledu je v podstatě v polovině. Dobrá zpráva pro mé příznivce snad bude, že již několik měsíců pracuji na šestém dílu. Zde je z větší části hotový příběh Parsy, který bude tvořit jednu ze dvou páteří této knihy. Rozpracován je i Ekramův příběh, jehož osudy však v tomto a následujícím díle budou ustupovat do pozadí, aby se na závěr celé ságy v plném lesku vrátil. V současnosti pracuji na příběhu Darren a Celinora jejichž cesty se na krátký čas osudově protnou. Stranou zatím leží Abarhilův příběh, jenž bude spojen s obléháním Města válečníků, které samo o sobě bude trvat několik měsíců a bude z hlediska zpracování textu nejnáročnější. Přece jenom popisovat válečné pole, jeho atmosféru a osudy konkrétních aktérů představuje nejnáročnější práci, kde si toho musíte opravdu hodně nastudovat. Ale chci být optimista, proto řeknu, že věřím, že práci na 6. dílu dokončím v letošním roce.

Psaní však není to, co mi bere v současnosti nejvíce času a energie. Tím je distribuce, tedy hledání cesty, jak dostat Yorrâna ke čtenářům. Součástí mého návratu zpět, bylo totiž i to, že jsem vypověděl stávající smlouvu na distribuci elektronických knih, což je důvod, proč dnes není Yorrân nikde vidět. Mám totiž za sebou několik měsíců hledání nového partnera/partnerů, kteří by měli o můj příběh zájem. Ta jednodušší část tedy distribuce e-booků už je snad úspěšně uzavřena, obtížnější část tedy tištěné knihy knih je stále otevřená.

Jaké jsou tedy plány pro rok 2020?  S ročním zpožděním a celkem po třech letech práce se konečně podařilo připravit k publikování anglický překlad druhé knihy s názvem Wayfarer (nakonec byl zvolen malebnější název Born in the Dust of Path, která také lépe koresponduje s novým titulem Poutníka II.). Dokončuje se obálka a e-book by měl být k dispozici na přelomu března a dubna. Následovat bude mnohem náročnější fáze distribuce, ale o tom se zde nechci rozepisovat. Born in the dust of Path již vyjde u nového nakladatele elektronických knih a já předpokládám, že do konce letošního roku by u něj měly vyjít jako e-booky i oba přepracované úvodní díly s novými názvy, novou obálkou, zkrátka v novém kabátě. Budou-li mít dobrou odezvu, mohly by je v rychlém sledu následovat další pokračování.

Toť vše a na závěr velké poděkování, všem příznivcům mé ságy, kteří mi zachovali věrnost.

J.Dobšenský